Použití
Ostřikování za tepla je technika používaná k úpravě povrchu. Materiál, který má být ostříkán, je třeba nejprve nahřát do téměř roztaveného stavu. Nahřátý materiál je poté vysokou rychlostí ostříkán na cílovém objektu, aby se na něm vytvořila povrchová vrstva. Vzduchové póry, které se formují v této povrchové vrstvě, vytvoří povrch odolný vůči teplotním šokům a impregnaci. Ostřikování za tepla lze použít na různé materiály včetně kovů, keramiky či plastů. Podobně i materiál, který je nanášen ostřikováním, může být kov, slitina či keramika. Na cílovém objektu nedochází k tepelnému efektu a ohledně cílových rozměrů nejsou žádná omezení.
Ke zdrsnění povrchu podkladu se používá pískování, aby se zvýšila adheze mezi podkladem a stříkanými částicemi. Drsnost opískovávaného povrchu i výsledného povrchu po ostřikování za tepla je nutné vyhodnotit. Pokud jsou tyto povrchové nepravidelnosti drobné, může být měření dna vyhloubení pomocí tradičních kontaktních přístrojů na měření drsnosti obtížné.
Řešení společnosti Olympus
3D laserový skenovací mikroskop Olympus LEXT umožňuje pozorování podkladu ve vysokém rozlišení před ostřikováním za tepla i výsledného povrchu po tomto ostřikování. Mikroskop LEXT usnadňuje získání trojrozměrných dat, protože drsnost je měřena kvantitativně a bezkontaktně.
Ostřikování oxidu hlinitého za tepla | Ostřikování karbidu wolframu za tepla | |
Povrch podkladu |
|
|
Povrch po ostřikování za tepla |
|
|
