Parazitní laloky a postranní laloky

Dalším jevem spojeným se sondami phased array je vznik nežádoucích parazitních laloků nebo postranních laloků, dvou jevů, které spolu úzce souvisí. Způsobuje je akustická energie, která se šíří ze snímače pod jinými úhly, než je primární dráha. Tento jev se netýká jen systémů phased array – nechtěné laloky vznikají i u běžných snímačů a jejich závažnost roste s velikostí měniče. Tyto nechtěné dráhy svazků mohou vést k odrazům od povrchů ve zkoušeném dílu a způsobovat falešné indikace na snímku. Amplituda parazitních laloků je významně ovlivněna velikostí rozestupu, počtem měničů, frekvencí a šířkou pásma. Profily svazku níže porovnávají dvě situace, kdy je apertura sondy přibližně stejná, ale svazek nalevo generuje šest měničů s rozestupem 0,4 mm a svazek napravo tři měniče s rozestupem 1 mm. Svazek nalevo má tvar přibližně kužele, zatímco svazek napravo má dva falešné laloky pod úhlem přibližně 30 stupňů vzhledem k ose procházející středem svazku.

Parazitní laloky se objeví vždy, když je velikost jednotlivých měničů ve struktuře array stejná nebo větší než vlnová délka. Nevzniknou však, když je velikost měniče menší než polovina vlnové délky. (Pro velikost měniče mezi jednou polovinou a jednou vlnovou délkou bude vznik parazitních laloků záviset na úhlu natáčení.) To znamená, že nejjednodušším způsobem, jak minimalizovat parazitní laloky v dané oblasti použití, je používat snímač s malým rozestupem. Eliminovat nechtěné laloky lze také speciálními provedeními snímače, které zahrnují dílčí dělení (subdicing neboli rozdělení prvků na menší kousky) a měnící se rozestupy mezi prvky.

Pokračování
Zaostřování se sondami phased array >>